Trénink paměti může být užitečnou prevencí proti přirozenému zhoršování paměti, které přichází s věkem, a proti demenci, tedy Alzheimerově chorobě.

Komu jsou určeny

Paměťové tréninky jsou původně určeny celé seniorské populaci. Pro seniory zatím duševně svěží mohou představovat účinný prostředek, jak zabránit vzniku poruch paměti. Jsou tedy určené každému, kdo nechce brát ztrátu duševních schopností jako nutnou součást stárnutí, ale naopak chce být stále výkonný až do vysokého věku.
Naše organizace se zaměřuje na pomoc seniorům, u kterých se již poškození paměti začalo projevovat, nebo už dokonce propukla například Alzheimerova choroba. Při této diagnóze se spíše než o trénincích paměti hovoří o kognitivní rehabilitaci – tedy takovém duševním cvičení. To ale samozřejmě není samospasitelné, rodina nemocného demencí by se měla vždy smířit s tím, že jde o neodvratný proces. Trénink paměti nemůže tento proces zastavit, ale v kombinaci s odbornou léčbou může zmírnit průběh onemocnění. Celkový stav pacienta se tak může zlepšit, pokud má možnost aktivní činnosti. Je možné pracovat i s klienty se zhoršeným zdravotním stavem, například ležící nebo se ztrátou zraku, nebo v pokročilejší fázi demence, vždy je ale nutná ochota ke spolupráci ze strany klienta.

Formy a použité metody

U seniorů, kteří jsou zatím bez výraznějších poruch paměti, pravidelné tréninky zlepšují rychlost učení a kapacitu paměti a napomáhají i snadnějšímu zvládání některých situací všedního života – například jak si zapamatovat jména a tváře známých nebo, jak nezapomenout říci vše, co jsem si připravil. K tomu slouží různé druhy mnemotechnik – způsobů, jak si potřebné věci zapamatovat pomocí myšlenkových pomůcek.
V případě seniorů, kteří již onemocněli poruchou paměti, se pomocí kognitivní rehabilitace udržují aktivní ty složky paměti a myšlení, které jsou ještě funkční a které by se při běžném způsobu života nemohly dostatečně procvičit, což by pak vedlo k rychlejšímu úpadku duševních schopností. Klient trpící počátečním stádiem Alzheimerovy nemoci tak například stále dokáže čitelně a gramaticky správně psát, nemá však možnost si tuto dovednost procvičit. Lidé, kteří nejsou zvyklí luštit křížovky zase nemají příležitost pracovat se slovní zásobou.
Při jednotlivých trénincích tak procvičujeme schopnost rozumět čtenému nebo slyšenému textu, slovní zásobu, vztahy mezi pojmy a další „hry“ se slovy. Nikdy nejde o žádné zkoušení jako ve škole! Nezkoušíme, zda si klient pamatuje hlavní města asijských států, spíše jej vedeme k tomu, aby sám přemýšlel nad slovy a jejich významy. Pracovat se dá i s klienty v pokročilejším stadiu demence, například formou určování protikladů nebo synonym, doplňování přísloví nebo opakování lidových písniček a říkadel. I pro tyto klienty je pak vhodná práce se vzpomínkami, kdy se klientovi poskytuje dostatek prostoru, aby mohl sdílet svoje zážitky a zkušenosti.